Jááááá jsem si tak užila závod! Po dlouhý době! A nejspíš na dlouhou dobu, zdá se... :D
Protože máme baráček a kdo má baráček ví, že tam je pořád co dělat, Luky nemohl jet na závody. Já jsem řekla, že jet rozhodně chci - jedny ze tří závodů za celej rok (plus možná sněhový, ale tam to není nikdy jisté ;) ), to přeci nemůžu prošvihnout! Pak přišla řada na mé rozhodnutí, jestli vzít všech šest, se kterými trénuji...nebo jen čtyři nejlepší holčičky a jet naplno na tříkolce. Rozhodla jsem se si to užít, máknout si a zabojovat se čtyřkou.
Top 4 jsou - Dida s Floyd v leadru a Shiva a Juninka vzadu. Přičemž u Juninky trochu váhám, ale na posledním tréninku byla určitě lepší než Tuleň. Šestý trénovaný pes je Lupo a ta...ta je prostě Lupinka no :D
Na závodech jsem byla poprvé v životě absolutně sama. Bez Lukyho, bez dětí, bez táty...úplně. A byla to pohoda, musím říct :D Šly jsme na start a já byla zvědavá, jak nám to poběží. Hned po startu jsem musela Junince přibržďovat, navíc Shiva se nevím proč cpala zleva doprava...přitom jezdí pořád vlevo. No nic. Asi po deseti kilometrech jí to přešlo :D (trať měla celkem 14 km). Ale k věci - ty moje holčičky tak úúúúúžasně běžely! Nevěřila jsem vlastním očím. To byla naprosto snová jízda, v cíli jsem musela svítit jak sluníčko :) Hned jsem jim šla koupit nějakou ňaminu jako odměnu. Byla jsem pátá z deseti a moc nevěřila, že se nám to podaří udržet... protože většinou jsem trochu looser... Ale ty moje prdelky se naprosto vyšvihly i v neděli, mazaly zase úplně božsky, Juninka snad prošla nějakou reinkarnací a ty její malý nožičky kmitaj o-sto-šest... Úžasný.
Místo se nám udržet podařilo, já zářím jako sluníčko po tomhle závodě dodnes...a přeji si, abych měla ještě aspoň dvě čubinky, co takhle krásně běhají. Ach jo. Ale bylo to úúúúžasný :)



















Tak tohle vidím poprvé a je to zajímavý sport!Pejskové tedy makají, to se musí nechat.....