Tak jsme se po roce vrátili na Lesnou, opět na sprintové závody. Sněhu bylo tak akorát, tratě krásně upravené, počasí přálo...co víc si přát? Ještě jedna věc by tu přece jenom byla... :) Jet se všema osmi holčičkama! V téhle sezoně poprvé a naposledy! (závodně). A k tomu ještě na nových saních :)
(fotky na oranžových saních jsou sobotní, na černých saních jsou nedělní)

Loni jsme byli jediní čistokrevní, letos i díky zrušení jiného závodu nás bylo dost. Takže hromadný start nabral úplně jiné grády, než loni ve dvou. Na startovní čáru se nás postavilo celkem 12 spřežení, z toho 6 čistokrevných a 6 nečistokrevných. Každé spřežení mělo 5-8 psů, všichni byli natěšení a uřvaní. Bylo to úžasné :)


Ayuk z toho byla poněkud rozhozená a držkovala na Lupo, ale nikdo si nevšímal cizího spřežení. To bylo dobře. Na startovní pokyn jsme všichni vystřelili a razili vpřed. Kříženci se drali hrdě vpřed a mezi nimi Vanda s českými horskými psy. Neskutečné, jak tihle psi po startu vypálí! Věděla ale, že jim to rychlé tempo stejně nevydrží a před zatáčkou rozumně zastavila a pustila ta nejrychlejší spřežení dopředu.


Za chvíli jsme jeli ve vláčku já, Ondra, Kronus a Čurďoch - všichni s haskounama a za námi Vanda s ČHP. Jako první nám ujel Ondra.




Potom přišlo dlouhé stoupání...což jsem věděla jen já (z loňska :D ) a tak jsem psy ani sebe nehnala (Albínka rozdýchávala psychicky rychlý sjezd a Éčka se potřebovali nadechnout a srovnat, už nejsou nejmladší). Sice mi oba chlapi ujeli...zato mě ale dojela Vanda :D Neskutečné - zahulákala na pesany a ti mě DO KOPCE přeletěly, jak s vrtulí v pr... :) Za chvíli jsem dojela Milana (Čurdu), kterému pesani už moc nešli. Oba jsme se divili, jak je možný, že ta Vanda nám takhle zmizela! Dlouho jsem jela za ním a ne a ne ho předjet. Až nakonec jsem si řekla dost, teď nebo nikdy a na hnusné dlouhé táhlé rovině jsem zkusila holčičky rozběhnout. A světe div se - asi načerpaly síly a mazaly jako splašené! Milana jsme předjely a rychle se mu začaly i vzdalovat.




Ten samý scénář, jen s mnohem hezčím hromadným startem, kdy jsme jeli skoro všichni dohromady mnohem déle, se odehrával v neděli. Jen s tím rozdílem, že Vanda mě tentokrát nedojela, naopak jsem jí docela dost ujela a v součtu časů porazila. Milana jsem dojela na víceméně stejném místě, ale po zkušenosti ze soboty ho předjela hned...a hned jsme taky zase ujely. V neděli jsem si navíc poprvé vlezla na nové saně, ještě tzv. teplé, čerstvé :) Kromě toho, že zatáčely doprava, což jsme doma lehce zkorigovali, a toho, že já se na nich musím naučit zatáčet :D jeli výtečně. Však jsme se také zlepšily ve druhém kole o 6 minut!


Možná to byl náš poslední společný závod. Eura a Espa brzy oslaví 11 let. A Albínka se moc netváří, že by chtěla v jedenácti ještě běhat :D Bylo to krásné a já jsem si to užila. V čistých jsme byli čtvrtí, ale kategorie se sloučili...a tak nevím, kolikátá jsem byla. Asi desátá z dvanácti? Ani jsem neviděla výsledky oficiální. To je jedno, bylo to super :)
No a ještě jako bonus jsme jeli s Lukym "supersprint", každý se čtyřkou :)



Nové saně! :)

...snad budu mít brzy taky svoje malý chlupatý... :)












To je hrozně pěkný :))