Ten čas ale letí, že jo? Je to k neuvěření... Před rokem jsem poprvé uslyšela Shivino kníkání. Doteď živě vidím, jak jsem šla zkontrolovat Kittuk a Shiva měla už hlavičku venku, porod začal. Pomohla jsem trochu natrhnout "obal", protože Kittuk to jen oblizovala, ale pak pochopila. Štěňátko dostalo masáž jazýčkem a v tu chvíli se ozvalo její první kníknutí. Když jsem viděla, že je to holčička, měřítko mého štěstí vylétlo až úplně na maximum.
Od té doby uplynulo moře času. Vlastně přesně rok. Ze Shivy je už velká holka, kterou čeká možná už za týden první běh ve spřežení. Zatím si to zkusila na mini-dogtreku (10 km), cannincrossu a koloběžce. Uvidím, jak si povede v tom hlavním :))
Je to jiná povaha než její maminka Kittuk. Shiva je dominantnější, i když to se určitě po "pubertě" ještě zklidní. Jediné, co má snad úplně po ní, je ukřičenost :) Je to takový komediant a trochu i psychouš.
Co jí odmalička zůstává je ale její láska k Lukášovi. To je jediná milenka, kterou mu budu ochotná akceptovat :)) (Čteš to, viď? :D )
(...a se Shivou má narozeniny samozřejmě i bráchové Altay, Avalanche a Arčík no a taky moje Dida. Všichni tu budou - Shiva dostala před Didou přednost, protože je "vlastní", můj první odchovaný brouček :) )




























pěkné x) nemám psa ale líbí se mi když mají lidi tak vřelý vztah se zvířetem x) možná i trochu závidím x)