6. července 2010 v 18:07 | LusyW
|
Dostala jsem pozvánku na účast na akci klubového setkání Klubu severských psů (Aljašský malamut, Grónský pes, Samojed a Sibiřský husky) ve Mšeci u Nového Strašecí. Nejdřív jsem si říkala, že tam nepojedu, potom mě napadlo, že bych nechala uchovnit Lupo. A možná bych mohla vzít na výstavu i Aki, když jsem to chtěla zkusit :) Nakonec jsem si odložila uchovnění Lupo - ještě je mladá, má i štěněčí srst (kterou teprve teď začala pouštět) a vůbec, ještě je brzy. Ale začala jsem přemýšlet o té výstavě s Aki.
...no a takhle se Aki dostala na první výstavu :) Vzala jsem s sebou i
Petru Vovsovou, která má jednu haskounku (ale tu nechala doma) a ve výstavách se vyzná. A aspoň jsem já poznala i Petru, kterou znám vlastně dá se říct jen přes internet :)
Vydali jsme se na cestu po půl deváté ráno. Já v mém novém autíčku se spolujezdkyní a navigátorkou Petrou (která dostala velmi detailně rozkreslenou mapku, podle které jsme zabloudili jen jednou a to ještě kvůli tomu, že cesta nebyla zkrátka označená :) ) a vzadu s Akinkou, která se rozvalila na podlaze a Didou, která jela na "otrkanou". Ta jela v mé nové/staré boudičce a dávala nám najevo, že se jí tam tedy moc nelíbí. Ale po nějaké hoďce (a kousku) se unavila, uklidnila a sladce usnula :)

Když jsme dorazili (mezi prvními, to jsem nečekala), hned nás přišli přivítat lidičky a někteří pejsci. Vyndala jsem obě holky na můj vlastnoručně vyrobený stake-out (ze zbytků lanek a karabin, co jsem doma posbírala). Pochutnaly jsme si na melounu, který jsme ani nevím proč dostali, ale bylo to velmi milé - obzvlášť po té horké cestě přišel skutečně vhod, díky :) Chtěla jsem dát Akince na chuť oblízat nebo okousat zbytek dužiny, ale ta pořád chtěla jíst to celé. Dida se toho chopila překvapivě dobře! Nejdřív kousla také do slupky, ale potom si to nechala vysvětlit a oblizovala a svými zoubky pečlivě vykusovala červenou sladkou dužinu.
Chvilku jsme poseděli a pokecali v hospodě a když odjelo pár aut, já jsem se rozhodla (a velmi správně) přeparkovat si. A kam jinam než strategicky před hospodu :) V lese a pod lesem byl skoro celý den stín a pro pejsky celkem příjemně. My jsme se poctivě pařili na sluníčku :)
Dida chtěla taky kouknout do hospody :))
Potom dorazil kamarád Roman Habásko se všemi devíti pejsky - včetně pro mě osobně nejzajímavějších Avalanche (Kittukovo synáčka) a Karibáška (tatínek Avalanche).
Avalanche, kopie Shivy :)
Potom Roman vybalil svůj gril a ugriloval výborné maso...jen ty talíře nám chyběly. Ale jsme musheři, ne? :D
A potom se povídalo a povídalo a všichni měli umluvené hlasivky a vymluvené díry do hlavy... Tak jak to bývá :) Přijížděli další a další lidé, např. já jsem si skvěle popovídala s Líbou Pečenou, která dlouhé roky má na starost plemeno Sibiřský hasky. A zjistila jsem, že máme na haskouny úplně stejný názor. Navíc byla naprosto unešena z mojí Akinky, říkala, že by ráda vrátila takovou krev zpět do chovu haskounů. Ale že je spokojená, že se haskouni vrátili a těch extrémů (jak sportovních, tak výstavních) ubylo a začíná se hromadit takový ten "střed" :))
Večer se udál ve znamení mushingu, Roman přivezl notebook a promítačku a na prostěradlo promítal záběry ze závodů českých, zahraničních i takových, na které se jen tak někdo nedostane.
No a pak se šlo spát, nejprve jsme chtěli spát pod širákem, ale začalo se blýskat. Pro mě to bylo celkem vysvobození, protože Dida byla nervózní a tak mi neustále seděla na hlavě, ležela na zádech a mlátila mě stake-outem přes hlavu. Zavřela jsem tedy holky do přívěsu k Romanovi, ten to také raději vzdal a šel spát do auta. Natáhla jsem si karimatku, věci hodila do stran a ejhle - já spala úplně rovně! To auto zkrátka nemá chybu! :)
A ráno začala výstava. Přijížděla spousta a spousta lidí, vytahovala psi z klícek a začala je pudrovat a česat a čistit a já nevím co ještě. Kiki Burdová mi ukázala, jak se pudruje a připravuje haskoun na výstavu. Hmm, tak jo, tak já Akině přejedu hřebenem aspoň ty boky, kde začala línat :D
Malamuti, gróňáci, samojedi a pak konečně haskouni. Já s Akinou jako veteránkou až úplně nakonec, bohužel jsme byli jako skoro ve všech kategoriích, co tam byli, sami. Když jsme se dočkali, Aki samozřejmě udělala to, co jsem čekala - přešla mi z chůze vždy do cvalu. Bohužel, v jejím věku už samozřejmě měla horší chůzi (o zubech nemluvě :) ) a tak prohrála v celkové kategorii s Burdovic "medvědem" Balúem, který je devítiletý a zatím ve spřežení běhá, Aki letos doběhala poslední sezonu :)
Každopádně Akinka se líbila :) V posudku má napsáno: "Dvanáctiletá fena, krásný typ, výborná stavba těla, skus a pohyb odpovídá věku". Výborná 1. A dostala medaili :D
No a potom přišla další část akce, kvůli které jsem taky přijela :) Dorazila
Jana Henychová a měla pro nás překrásnou přednášku o haskounech, sportu a cestě do Švédska. A o vybavení, pocitech (např. když jedete po ledě), psech, problémech či vychytávkách... Bylo to skvělé a i odlehčené vtípky.
A malej velkej Joyik dělal modelku :)
Ještě musím ukázat, jaký měla Jana krásný účes. Nechápu, jak si tohle mohla udělat na hlavě sama :))
Zapůjčila jsem si fotku od J. Henychové a další dvě od P. Vovsové, věřím, že to nevadí :))
No a pak už jen schůze Klubu severských psů a odjezd domů. Dida už nehoukala a tak cesta byla klidná a příjemná. Ani takové vedro už nebylo, blížil se déšť. Doma velké přivítání, pak asi holky vyprávěli zážitky a já šla spát do měkkoučké postýlky :)
Božínku, ti psi jsou nádherní, úžasní!! Hlavně jak tam okusuje ten meloun, to je roztomilý! ^_^