28. února 2010 v 0:00 | LusyW
|
Tak po dlouhé zimě, kdy dlooouho mrzlo, přišla obleva. Dnes 7°C, sluníčko, předtím pár dnů nad nulou a déšť... No co vám budu povídat, začal nám tát sníh (fňuk) a všechna ta voda dává zabrat různým stavbám. U nás to momentálně schytala opěrná zeď u psů.
Byla jsem doma a najednou jsem slyšela příšernou ránu a "štěkot" psů (štěkot v uvozovkách proto, protože pořádně štěkat neumějí...vydávají takové pazvuky). Koukám z jednoho okna - nic nevidím. Koukám z druhého okna na křižovatku, jestli se zase nabourali auta, nic nevidím. Psi pořád křičí, až z třetího okna to vidím. Zeď nám spadla! Naštěstí ne na psy...spadla v místě, kam téměř nechodí. Hned jsem je zavřela do kotce (druhá vlna nadávání tentokrát na mě místo na zeď). Potom přišel taťka domů, spadlé cihly jsme rozebrali a přerovnali pod stávající zeď a taťka ještě kladivem doklepal preventivně nějaké cihly, aby nic nemohlo spadnout na psy. Je to vidět, jak se tam valí ta voda, místy zběsile kapala, jinde tekla "čůrkem". Nedá se nic dělat, po těch letech se to holt musí zase poupravit :)
Espa je průzkumník :)
"Za celý svůj život jsem tohle nezažila..." :))

Tahle část spadla sama...

Kap kap kap :P

Dida rozebírá zbytky zdi...

Více fotek (včetně některých na výšku, které mi sem nejdou zase vložit - přetáčí se o 90 stupňů) najde na rajčeti:
tady
Jsou to krásné fotky =D u některých jsem se zasmála ;D