15. října 2009 v 21:04 | LusyW
|
Ve dnech 10.-11. října 2009 jsme se rozhodli zajet na první ročník závodů ve Vroutku. Byl to krátký sprintík, což bylo fajn. Letos chci totiž zapřahat moje důchodkyně jak nejdéle to půjde a budu jezdit asi celou sezonu sprinty...a příští rok s omladinou se vrhneme zpátky do víru midů, to je můj plán :)
Protože jsme s sebou "vláčeli" i maličká štěňata, tak jsme se rozhodli vyjet v sobotu ráno (ušetřili jsme jim jednu noc v autě). Přemluvili jsme i Lukáše, aby si zajel ještě jeden závod s Eurou a tak jsme naložili 7 velkých haskounů a 4 mimina a v 6 ráno vyjížděli ze dvora. Úplně jsem slyšela oddychnutí naší vesnice, že bude tichý víkend :) Na místo jsme dorazili jako jedni z posledních, ale získali to nejlepší místečko na stake-outech. Hned u cesty, kousíček od startu a dokonce jsme měli vedle i odpaďák, což je nikoli nechutné, ale docela dobrá záchrana :)
Šli jsme se s Lukym zaprezentovat, mezitím se pozdravili s mushery okolo a čekalo se na startovku. Protože Lukáš je velmi poctivý závodník, musela jsem ještě jít s ním vyvenčit před závodem Euru. Teda - chtěl, abych si zaběhala i já, ale to ne... jsem musher a ne individuál a nebudu se před závodem probíhat. To přece stihnu až během závodu :))
Jako první startoval zase Lukáš, nějakých 10 minut přede mnou. Běžela jsem ho vyfotit do zatáčky, na kterou všichni nadávali. Přibrzdil Euře, ta nepovolila šňůru a hladce to profrčeli. Nevím jak to dělá, nechce mi to říct, ale tu línou lemru Euru donutil běžet. Letět. Podle vyprávění běžela perfektně a byl by to super závod nebýt jednoho problémku. Na opasku se rozvázala/rozbila karabina, která držela šňůru k Juráškovo postroji. Ta běžela dál a Lukáš musel slézt z kola a odchytit ji. Běžela po trati, šikula. Ale dobrý, chytil ji a dojel s krásným průměrným časem :)

Jeho dojezd jsem já už neviděla, připravovala jsem se na start. Vidím Hrobnici, že začíná zapřahat a protože jsem měla jet za ní, tak jsem v klídku tu mojí šestku začala taky dávat dohromady. Jenže to jsem nevěděla, že Jana jde už pozdě a ještě řeší nějaké problémy, takže ona měla letmý start skoro minutu a já zhruba půlminuty. Taky mě hned dojel Brzek - teda, nevím, jak to dělá, ale letos mu to vyloženě letí. Kittuk byla letošní sezonu úplně poprvé zapřažená do káry a byla i tak asi nejlepší ze všech. Rozbíhala to celou dobu jak to šlo, i když je na ní vidět, že se musí ještě zklidnit. Na odbočkách byla roztěkaná a zachraňovala ji Akinka. Přeletěl nás Habas a i když se moji čumáci za ním rozběhli, musela jsem zase kvůli Albíně brzdit, na její vkus tam bylo moc kamínků. Jéé, ať už napadne sníh, pak je z ní vždycky skvělý pes :( Dojeli jsme i Hrobnici, která měla nějakou kolizi s Habasem a společně dojeli s Janou do cíle. Teda, upřímně vám řeknu, že já se do cíle netrefila - Kittuk se mi nevím proč bojí cílových zástupů lidí a tak to vzala na vedlejší cestu, která vedla na pole. Až když se nám Jana objevila po boku, tak se mi holčiny vrátili na trať.
Moji běhavci :) Kittuk a Aki v leadu, Ayuk (ehm, nemám fotku) s Kely za nimi a Albi s Espou před károu...
Nedělní ráno bylo nádherné...
V neděli se startovalo bez ohledu na kategorie od nejrychlejších. Joo, to jsem měla času :) Lukáš zase startoval přede mnou (se šňůrou na uzel, aby se to nerozvázalo ;) ) a Eura běžela prý zase skvěle. Bylo mokro, pršelo a ani žádné teplíčko teda nebylo... Což Juráškovi vyhovovalo. Akorát když Luky dojel spřežení ředitelky závodu se 4 čechohorákama, tak je prostě nemohl předjet, šli napříč přes cestu...a když se uvolnilo konečně místo v cíli, šlápnul do toho a...Eura se zastavila a jemu se prý zamotala šňůra do předního kola...no jo, není to holt alaskan O:)

Mě se popravdě na trať vůbec nechtělo... Nechala jsem Albínku u auta a jen tak na procvičení (nebylo co ztratit) jsem dala dopředu Ayuk ke Kittuk. Důchodkyně se totiž choulili, posedávali a vypadali, že se jim moc nechce. No nakonec letěli zase jako o zlatou stuhu (tedy, v porovnání s jejich možnostmi :) ), Ayuk poslouchala, Kittuk se snažila. Nejdřív nás přeletěl Čurďoch s jeho '5 krásnýmá dlouhonohýma haskounama, fakt to mlaďochům sluší :) No a pak nás dojela i Hrobnice, s kterou jsme se po neděli vystřídali a tentokrát jsem jela já za ní. Cestou se tedy nic zvláštního nedělo, do cíle jsme se díky Ayuk trefili, takže bylo všechno fajn. Až na ten čas - na to, jak krásně běžely, to bylo podezřele pomalé. Ale je to o pocitu spokojenosti a ten jsem měla :)



A pak říkám Milanovi, proč mě porazil... Vepředu mám fenku, která běžela poprvé po štěňatech, ta co běží s ní se to teprve vepředu učí, za nimi mám dvě 11-tileté důchodkyně a vzadu jedinou perfektní Espu, jednu jsem dokonce musela nechat kvůli kamínkům v autě O:) A jeho reakce? "Tam jsou někde kameny?" :D Což je pravda, nebýt Albíny, tak si jich taky nevšimnu, protože trať byla měkoučká a písečná, moc příjemné... No jo, musím mít nějaké výmluvy :)
No a pak bylo už jen vyhlášení - Lukáš s Eurou páté místo s průměrem přes 19 km/h, což je pro mě neuvěřitelné a já byla poslední s průměrem, který vám ani nebudu říkat :) Ale důležitá je spokojenost a to, že mám zpátky Kittuk... (jen ji musím vykrmit, teď je skoro průhledná :( )
Bylo to super super a příští rok se tam těším zase :)
Já se taky těším... hlavně na tu prostřední etapu závoda - sobotní večer