28. září 2009 v 14:25 | LusyW
|
Tedy, tři dny za sebou mít na tréninku neprůhlednou mlhu se mi už dlouho nestalo :) Zatímco já jsem se radovala, Lukáš "ohrnoval nos" nad splodinami z nedaleké fabriky. Sakra, no asi má pravdu... :) Jela jsem kolem 7 - 8 kilometrů v překvapivě příjemném tempu. Žádná sláva to není, jasně, ale na tu bídu jsem docela spokojená.
Vepředu v leadru byla Kely a Ayuk, za nimi Akinka a před károu táhly Espa a Albi.
Kely: Musím jí tu vyseknout poklonu, obrovskou poklonu. Není to závoďák, klasický výstaváček, možná ještě trochu zakrslejší než obvykle a skoro bez nožiček. Byl to můj první vlastní leader před zhruba deseti lety. Od té doby se mnou jezdí a sem tam zaskočí za leadra - vždycky, když nikdo neposlouchá, protože na ni je docela dobrý spoleh. Je to opravdu saňový pes celým srdcem. Už několik let ji posíláme do důchodu a ona je rok od roku snad lepší a lepší :) Jejím životním posláním ve spřežení je "ťapat", ale teď na stará kolena začala cválat. Nevím, jak je to možné, ani nevím, jak dlouho jí to může vydržet...snad dlouho :)
Ayuk: V životě jsem neměla tak rozporuplného psa. Šílím z ní, fakt je to povaha, kterou jsem dodnes moc nepochopila. Jednou je to lenoch, co je schopný si sednout na prdel a odmítnout jakýkoliv pohyb. Když ji vedu zapřáhnout, je schopná vyskočit z postroje a vykroutit se z obojku, jak se brání. Ve výběhu po dotyku na její kožíšek se sebere a zdrhne. Přijde její "další období" a je to tahoun každým coulem, cpe se mi do postroje, pospíchá k zapřáhnutí a vodí mi skvěle spřežení. Posledních pět tréninků táhla jako praštěná, pořád to rozbíhala a na odbočkách poslouchala. Ve výběhu se mazlí, vtírá, pořád za mnou chodí jako ocásek a umazlila by se. Z "pitomečka" je "dokonalý pes". Problém je, že člověk předem nevykoumá, které období zrovna bude mít a tím pádem na ni není spolehnutí.
Aki: Moje další důchodkyně, která žije spřežením. I když se ve výběhu celé dny válí a tváří tak depresivně, že si myslíte, že je v posledním tažení po velmi krutě prožitém životě, ve spřežení je pohodář. Leadrování zvládá skvěle a navíc jí běhání očividně pomáhá na její nemocné plíce. Vrací jí to chuť do života a neulejvá se, i když v dlouhých sjezdech kvůli ní (a kvůli Kely, abych nekřivdila) už docela dost brzdím, protože nestíhají chuděry kmitat... Miláčkové moji :)
Albi: ...je řekněme vyrovnanější než Ayuk, ale taky je to takovej "pitomeček". Letos ale o trochu dospěla a je to dobrý team dog. Ve smečce bezproblémová, tak trochu závisláček :) V leadru byla asi 3x, nejdřív to šlo, ale pak se na to úplně vyprdla, není pro tuhle funkci vhodná...
Espa: Bezproblémový a pro mě špičkový zadák. Espa prostě nemá před saněmi/károu chybu, snad jen to, že když potřebuji zastavit a stát, tak nemám šanci. Škube za postroj a je schopná ona samojediná "urvat" zabržděnou káru :)
Eura jezdí s Lukášem na kole, ten si ji pochvaluje a vypadá to fakt až překvapivě dobře, jak se kočka snaží :)
Kittuk se samozřejmě stará doma o štěňátka...a nemůžu napsat jinou větu, než že je nasraná O:) Proč si všichni jezdí užívat v tahání a ona se má nechat okusovat od těch malých piraní? To je nefér! Po Hrobské jízdě ji už ale zapřáhnu, zase bude vodit spřežení a bude dobře :)
A teď pár foteček...
Před tréninkem dostanou k pití vodu s granulkami :)
Já mám připraveno :)
Lukáš a Eura na mušce...než nám ujedou :)

Snad to auto nepoškrábem...

Hop hop!

Sluníčko vychází z mlhy :)

Učím je stát na místě, ale moc nám to nejde...hlavně teda Espě ne :D

Ayuk se rozhodla běžet za vlčákem a strhla i ostatní. Když se mi povedlo zastavit, nedařilo se mi zaboha je vzít a otočit po cestě zpět. Ayuk je kravka a tak, když se jí něco nelíbí, tak si lehne na zem a nechá sebou vláčet. Nesmí se na ni křičet, natož použít násilí - v tu chvíli by vyskočila z postroje :) Tady je na konci tréninku, krásně špinavá a vysmátá, jak si zase užila a běželo se (aspoň chvíli) tam, kam chtěla ona :) Na haskounech je super, že špína za hodinu uschne a za další hodinu opadá a jsou zase čistounký :)

Wow, ta atmosféra s těch fotek přímo dejchá