9. února 2009 v 21:38 | LusyW
|
Tak po nějaké době tu zase udělám místečko na smetáčky, dnes se budu věnovat Shelly. Jak už bylo řečeno, Sheillu jsme našli jednoho září, když jsem chodila do deváté třídy (r. 2002). Zaspala jsem (klasicky...) a táta mě vezl autem do školy. Toho času visely u nás v obci inzeráty, že se ztratil pejsek lhasa apso (jednoho jsme už měli, tak to člověka vezme "víc u srdce" :) ) Ve vedlejší obci skákalo z příkopu na vysokou zeď malé bílé chlupaté zvířátko. Zastavili jsme, abychom se podívali, jestli to není ten pejsek...nebyl, byla to fenečka, navíc neurčité rasy. Vysadili jsme ji na zídku, aby nevběhla na silnici. Navíc to vypadalo, že odtamtud opravdu patří - často bylo za plotem vidět nějakého toho hafana.
Taťka jel ještě několikrát ten den kolem a když jel zhruba popáté okolo a ona ležela na podzim v mokrém blátivém příkopu, zželelo se mu jí a vzal ji k nám domů. Podle zubů jsme poznali, že jí je něco přes půl roku. Byla poslušná, hodná a mazlivá. Strašně mazlivá. Vtíravá...a to jí dodneška všechno vydrželo. Rozvěsili jsme inzeráty, ale nikdo se neozval. Už u nás bude trávit sedmý rok, tudíž i podle zákona jsme dávno jejími oprávněnými majiteli (po třech letech v tomto případě).
Shellynku také musím neustále stříhat - už jsou všichni zvyklý, že nosí neustále účes na pankáče. A i tak je zábava sledovat, jak se nikdo neudrží a každá návštěva si to vysloveně užívá a pankáče jí načesává :D


Už když jsme ji zezačátku poznávali, tak jsme koukali, jak je vychovaná. Neutíkala, ve vaně při koupání držela, raději by praskla, než by se vyvenčila doma...no - opravdu by mě zajímalo, jestli se ztratila nebo ji někdo vykopl z auta (tak to bohužel vypadá...). Táta ovšem v jejím "cepování" pokračuje i nadále - dnes už Shelly plní funkci neoblomného hlídače (aspoň do doby, než návštěva projde dveřmi) a ohřívače postelí. Nyní chrupe zásadně s hlavou na polštáři - jinak to neumí, a pokud není extra horko, tak spí přikrytá a přitulená. Když jsem s ní teď v týdnu musela spát já (jinak spí s tátou, já mám Áju), tak jeden den byla přitulená zády a držela se mě za ruku, druhý den spala celou noc na zádech mezi mnou a opěradlem sedačky, zatímco měla hlavu podloženou mojí rukou. Uff, zlatá Ája spící vedle mě nebo u nohou :) Taky jí táta naučil hlasitě chrápat, ale pssst ;)
To je úžasnej pejsek.. moc krásnej .. :o)