Přijeli jsme už v pátek a našli si pěkné místo na trávě pod lampou, takže jsme tentokrát výjimečně viděli na psy :) Zahájením závodu byl lampionový průvod, každý závodník dostal svůj lampionek se svíčkou, prostě paráda :D
V sobotu jsem startovala na 14 km dlouhou trať po dvanácté hodině, přípravy začali trochu později a tak jsem předvedla divákům tzv.letmý start. Co to je? To je tak, když vás volají na startovní čáru, vy začínáte zapřahat 9 psů a minutu po vašem "oficiálním" startu jen tak narychlo projedete :D Cheeky s Ayuk vepředu skvěle fungovaly, hlavně Cheeky se nějak zlepšuje a stává se z ní super leader a tempař v jedné osobě. Ayuk je jen ten leader, ale i tak je dobrá ;) Nejlepší (či nejhorší, jak se to vezme :D ) situace nastala, když jsem se měla "trefit" se svým spřežením do lesa v místě, které bylo označené mlíkem - byl tam postavený jakýsi trychtýř, aby to bylo jednodušší. Psi tohle bohužel nevnímají, takže se nejprve cpali vedle toho. Houkla jsem na Cheeky HO (vlevo) a ona šla okamžitě doleva. Ještě víc jsem potřebovala, tak říkám: "Ho, Cheeky, jdeme ho, ho, ho....džíííííííííííííííííííííí!" Cheeky to pochopila nejspíš tak, že chci otočit celé spřežení (odehrávalo se to na louce). Okamžitě jsem zapíchla do země kotvu a běžela je chytit a narovnat do správného směru. Řeknu vám, že je to dálka doběhnout od káry k leadrům :D Rozjeli jsme se a ejhle! na to mě nikdo neupozornil! Myslela jsem, že je to jen vjezd do lesíka, jenže se mi najednou ztratilo spřežení z očí... Byl tam skoro dva metry hluboký příkop, kterým se měl přejet. Jenže moje čubinky to vzali příkopem vlevo a jeli skrz něj... Zmateně jsem houkla na Cheeky daný povel a ona to vzala skrz křoví a napadané větve a klády zpět nahoru na cestu. Nestačila jsem žasnout, co vše už dovede... Když jsme vyjeli nahoru, zjistila jsem, že polovinu těch klád mám namotanou ve šňůrách, naštěstí tam byli pořadatelé a vymotali je... Potom už byla cesta v pořádku, jen na stake-outu mi Cheeky najednou začla ťapat po třech nožkách. Koukla jsem a zjistila, že má úplně rozpůlený polštářek na noze - čili obdobný problém, jako minulé závody s Albi.
V neděli to bylo také pěkné povozeníčko, i když to nemělo takovou šťávu bez Cheeky (nemohla běžet se zraněním). Dopředu jsem místo ní dala Akinku, která se mi snaží odvděčit za to, že mám nad ní ochrannou ruku (nikdo se na ní nesmí křivě podívat :D ). Aki s Ayuk taky poslouchali, ale ťapali si svým pomalejším tempem. No co - aspoň jsem se stihla kochat ;)
Skončila jsem nakonec 3., opět za Janou Henychovou a jejím fascinujícím spřežením :) Vyhrál Jan Čepek a za mnou byl ještě Milan Petruželka se zbytkem Janiných psů. Parádní závody.

Louže louže louže :D

Všimněte si nadšeného výrazu, když tuším, jak budu mít krásně promočené a problácené botky :P
Běhám :)



































já tedy tolik fotek zvládla.. Alespoň mám lepší představu jak si užíváš v bahýnku.. :0D