


Chtěla jsem ho domů!!!! :-)


Naše bylo to, který nejvíc kousalo... Kupodivu zbylo poslední, ale nakonec z ní byl úžasnej pejsek. V osmi letech jsme dali Gorisku lidem, kteří vlastní výstavní haskouny, aby je naučila tahat saně ;ö) Goriska navždycky bude ten první Pejsek, kterýho nikdo nenahradí... :)









Chynienych (Cinda, Činí) - tu jsme měli do té doby, než odmítla běhat. Potom byla darována lidem, kterým zrovna zemřel pejsek k domku s velkou zahradou.




Berdi a Gorisa měli štěňátka, to je ale v jiné rubrice...


Miniaturní saně - pro začátek ideální!!!! :-)




Connie - úplně pobláznila Berdiho, ten se do ní zamiloval a spolu utekli - už jsme je nikdy nespatřili...

Při útěku Connie a Berdiho se ukázala naše Goriska jako největší zlatíčko - nepustila Cindu z kotce, takže ta nemohla utéct a hezky na nás počkaly... Možná dokonce otevřela těm dvoum vrátka... Hehe...

A tyhle štěňata nakonec byla pořízena místo uprchlíků - ale pokračování v dalším článku...











Líbí se mi Goriska na jedné fotce v kotci a na další hned na gauči. Tak to vždycky (s prvním psem)bývá. Jinak moc hezky jsem si zavzpomínala...takovej je život.